Domů » Blog » Jak jsme zasadili les

Jak jsme zasadili les úterý 12. duben, 2016

Svazky smrkových sazenic mizely jeden za druhým

Dne 3.4.2016 se v Olešné u Němčovic na Rokycansku konal CITO event (setkání hráčů geocachingu za účelem dobrovolnických prací v přírodě, nejčastěji úklidu odpadků), jehož náplní byla obnova vykáceného lesa. Event organizovaný Adamem Haunerem (AHA & team) ve spolupráci se starostou obce Karlem Ferschmannem byl mimořádně úspěšný. Ve skupině asi třiceti lidí se podařilo osázet plochu cca 7000 m2 celkovým počtem zhruba 3200 smrků a dubů. 

Geocaching:
Lesní CITO v Olešné - GC6D62Q Vyfoť CITO les! – GC66CQ9

Když se mi Adam zmínil, že připravuje dobrovolnickou akci sázení stromků, marně jsem vzpomínala, kdy jsem naposledy udělala něco užitečnějšího. Podívala jsem se na stromy kolem sebe a představila si, že bych to mohla být právě já, kdo je vsadil do země a určil jim místo k životu. Myšlenka, že mohu přiložit ruku k tak prospěšnému dílu, jakým je zasazení nového lesa, si mě okamžitě získala. A začala jsem se těšit.

Před několika lety v Olešné u Němčovic vytěžili kus lesa. Pokáceli stromy a prodali je na dřevo. Lesní zákon však říká, že kde se les vykácí, tam se musí také znovu zasadit. To už však pro majitele nebylo dost výhodné, a tak vypleněný pozemek s hromadou pařezů prodal obci. Na obnažené mýtině se zatím po letech nečinnosti začaly usazovat rychle rostoucí křoviny a bylo nutné půdu osázet dřív, než zcela zplaní. Toho se chytil Adam Hauner (AHA & team) a ve spolupráci se starostou Němčovic se rozhodli ulehčit rozpočtu malé vesnice tím, že uspořádají setkání dobrovolníků za účelem vysázení nových stromků. Skvělý nápad na CITO event.

Hned na začátku eventu se stavíme do hloučku a posloucháme instruktáž, jak správně sázet stromy. Smrčky v rozpětí 1,40 metrů a duby 1,10 metrů. Nejdříve se rýčem vyhloubí a rozevře škvíra v zemi, do ní se vsadí stromek, a pak se druhým kopnutím přihrne hlína ke kmínku. Rozebíráme si nářadí a jdeme na věc. Fasuji krumpáč, rukavice, dřevěnou tyč na odměřování vzdáleností a svazek smrkových sazenic.

Také jsem jich pár zasadila Práce není vůbec snadná. Dostali jsme k osázení členitou rokli, po letech od vykácení zarostlou plevelem a stepní trávou. Svahy mají prudký spád a kvůli četným pařezům není lehké hloubit do nich jamky na sazenice. Špičkami chodidel zaklesnutými do srázu udržuji rovnováhu, kopu krumpáčem, sázím, zasypávám a upěchovávám hlínu. Z čela mi skapávají krůpěje potu. Zanedlouho se nám s Adamem osvědčuje dělba práce, kdy on kope, já sázím a jeho syn Max vyměřuje vzdálenosti a běhá pro sazenice. Jde nám to pěkně od ruky. Co chvíli mizí jeden snopek smrčků za druhým.

Minulo několik hodin a překonali jsme i ty nejoptimističtější odhady. Naším počátečním cílem bylo za odpoledne osázet oba svahy rokle. Event však ještě neskončil a my máme hotovou nejen rokli, ale i rovinu vedle cesty a průsek mezi oplocenkami. I náš instruktor sadby je mile překvapen. V takovou píli, vytrvalost a chuť k práci, kterou všichni máme, ani nedoufal.

Jelikož máme ještě dost elánu, dostáváme další otepi stromků, tentokrát dubů. Ty se sází v oplocenkách, aby je neokusovala zvěř. Kopání je nyní těžší, oproti smrčkům mají doubky kořen mnohdy delší než samotný kmen, takže je třeba, aby jámy byly opravdu hluboké. Naši chlapi mají ale sílu. Společnou prací stačíme osázet ještě polovinu velké oplocenky, než nás znaví žár odpoledního slunce. Zmoženi horkem a dřinou končíme.

Sázení dubů v oplocenceSázení dubů v oplocence - Muži kopou a ženy sázejí.

Taková práce se musí oslavit. Zhruba 3200 zasazených stromků, z toho 2200 smrků a přes 1000 dubů, to je výkon, který jsme oproti odhadům překonali třikrát. Shromažďujeme se na návsi v Němčovicích, kde už nám starosta osobně krájí špekáčky a podává občerstvení. Sedíme u ohně, opékáme buřty, pijeme pivo. Těžko by člověk hledal na světě druhé místo s tak dobrou náladou, jako je právě tady.

Event se rozprchnul a Adama čeká ještě jeden úkol: založit keš, která bude náš počin připomínat. Vracíme se zpět na místo, tentokrát již v klidu a beze spěchu. Když jsme přijížděli poprvé, stála na svazích zplanělá mýtina plná pařezů a šlahounů trnových křovin. Zpustošená zem. Když nyní přijíždíme podruhé, mezi žlutými drny seschlých trav se v pravidelných rozestupech zelenají štíhlé ratolesti mladých stromků. Jak půjde čas, budou kmínky sílit a koruny houstnout, až se všechny jejich stíny spojí v jediný, který zatlačí divoké trávy a křoviny zpět do země. Duby pokryje bohaté listí a ze smrků opadají první šišky. Vyroste nový les.

Procházím mezi úhlednými řádkami lesní školky a mám radost. Představuji si, jak špičky korun zvolna stoupají k nebi a jak mě blaží stín dubového lesa. Dívám se spokojeně kolem sebe a napadá mě, že sázení stromků je ta nejantidepresivnější činnost, kterou znám.

Adam a Max zatím uložili krabičku do skrýše a přikryli ji dřevem a listím. Bude to keš na paměť dne, kdy jsme zde společně zasadili les a udělali tak svět zelenějším.

Osázené svahy rokleOsázené svahy rokle

Z celé akce vzniklo kromě fotek také pěkné video, jehož autorem je Lukáš Foni (nick zachwatt100d).
Můžete si také prohlédnout jeho fotky na Rajčeti.
Za propůjčení videa Lukášovi velmi děkuji!


Pokud chcete dostávat upozornění na nové články na mém blogu, přejděte prosím na odkaz zde: Odebírat novinky

Galerie k článku Jak jsme zasadili les

Bývalý lesní pozemek již stihl zarůst...
Bývalý lesní pozemek již stihl zarůst...
Terén členité rokle byl pro práci velmi...
Terén členité rokle byl pro práci velmi...
Adam kope jamku pro nový strom
Adam kope jamku pro nový strom
Také jsem jich pár zasadila
Také jsem jich pár zasadila
Svazky smrkových sazenic mizely jeden za...
Svazky smrkových sazenic mizely jeden za...
Své místo v zemi našlo i několik otýpek...
Své místo v zemi našlo i několik otýpek...
Sázení dubů v oplocence
Sázení dubů v oplocence
Starosta Němčovic Karel Ferschmann nám...
Starosta Němčovic Karel Ferschmann nám...
Osázené svahy rokle
Osázené svahy rokle
Tady vyroste nový les
Tady vyroste nový les
Pevnou půdu pod kořeny našlo přes 2200...
Pevnou půdu pod kořeny našlo přes 2200...
Mladý smrček
Mladý smrček

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
8132052
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Luboš
Ahoj Markétko,
tímto tématem jsi mi připomněla dobu, kdy jsem sázel stromky v roce 1994 i já.
Šli jsme do toho s kamarádem s vidinou většího výdělku jako OSVČ a i s tím, že budeme v přírodě, byl duben. Jen místo rýčů jsme měli tzv. sekeromotyky. Jamky musely mít rozměry 30x30 cm a hluboké 35 cm. Dohlížel na nás pan lesmistr, a když byla jamka menší, tak nám strhl sazbu za jamku. To byly věci. V měkkém terénu to šlo dobře, ale pokud byla půda kamenitá, tak to bylo horší, počet zasázených stromků byl radikálně menší. Bolení zad nebylo výjimkou. Mimo sázení stromků jsme pálili velké a mokré hromady větví, které tu zůstaly přes zimu a i které jsme vytvářeli z větví na zemi. V červnu a v červenci přišlo hnojení kolem nově zasázených, ale i starších stromků. Hnojilo se velkými tabletami, které se pokládaly okolo stromku ( 4 ks na jeden stromek). Ale to už jsem hnojil sám, protože to kolega po třech měsících vzdal. Já jsem skončil na konci července též. Vidina velkého výdělku se rozplynula.
Jsem ale za tuto zkušenost rád...člověk byl v přírodě a v létě se opálil. Po 10 letech jsem se na mé - naše stromky byl podívat. Už byly veliké a člověk si zavzpomínal :-) Bylo to v okolí Nových Hamrů u Nejdku, kde jsem tenkrát bydlel. Letos se tam chystám opět...to už budou velikáni :-)
Tak to je má vzpomínka k tomuto tématu...
Díky a pa, Markétko
Luboš
Zdeněk Charvát
Moc pěkná reportáž :) a pro mě inspirace do dalších činností.. dík Markéto
Markéta Dobešová
Díky za komentář, jo, bylo to super. :-)
Zdravím!
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace