Přešli jsme Pyreneje!

úterý 4. duben, 2017

Společně s Kamilem Moravcem (alias KaMo_cz) jsme v srpnu úspěšně dokončili přechod Pyrenejí po trase HRP - Haute Route Pyrenées. Ušli jsme 884 km a na cestě byli 36 dní. Přechod jsme zahájili na začátku července ve francouzském pohraničním městě Hendaye u Atlantiku a zakončili v Banyuls sur Mer u Středozemního moře.
Byla to naše nejnáročnější doposud podniknutá cesta a zároveň největší zkušenost v horách. Děkuji Kamilovi za skvělý společný zážitek a za podporu.

Článek jistě bude, je však velkým tématem, a proto mi bude ještě nějaký čas trvat, než ho sepíšu. Prozatím vkládám jen toto krátké oznámení a fotku z vrcholu hory Canigou (2784 m.n.m.), která je na trase HRP poslední vysokou horou Pyrenejí. Zde jsme již věděli, že to nejtěžší už máme za sebou. :-)

Report z vandru: Haute Route Pyrenées - VIII

pondělí 8. srpen, 2016

Dnes je to přesně 36 dní, co jsme stáli u Atlantiku a bláhově snili o tom, že přejdeme celé Pyreneje. Příliš smělé přání, které se jevilo neskutečně a vzdáleně. A dnes, přesně ve 13:15 stojíme opět u moře, ale Středozemního, na opačném konci Pyrenejí! Dokázali jsme to! :-)
Jsme v Banyuls sur Mer, na konci naší cesty, a v nohách máme 884 kilometrů skal a hor, divokých a krásných, které nás provázely celou naši cestu.

Ten pocit dojít pěšky k moři zažívám už potřetí, ale nikdy nezevšední. Je to obrovská radost, euforie, blaženost.

Přeji vám mnoho krásných zážitků!
A my jdeme slavit. :-))

Report z vandru: Haute Route Pyrenées - VII

pátek 5. srpen, 2016

Poslední velká hora Pyrenejí byla úspěšně zdolána! Na Pic du Canigou (2784 m.n.m.) jsme vystoupili ve včerejších odpoledních hodinách, a s mírnou nostalgií jsme opustili nejen Katalánsko, ale i celé Pyreneje. Nyní putujeme nízkým pásmem hor směrem na východ, před námi jsou však už jen nižší vrcholy ("pouze" do 1500 m.n.m.), které jsme pro sebe pracovně pojmenovali ´Pyrenejky´. Už jen pár dní a budeme u moře!

Více příště.

Report z vandru: Haute Route Pyrenées - VI

středa 3. srpen, 2016

Dnes jsme úspěšně zdolali nejvyšší vrchol celého přechodu Pyrenejí - Pic de Noufonts (2861 m.n.m.). Zítra nás čeká poslední vrchol, a pak už půjdeme k moři! :-)
Držte nám pěsti, ještě to nebude lehké.

Více příště.

Report z vandru: Haute Route Pyrenées - V

neděle 31. červenec, 2016

Jsme v malém městečku Hospital Près l´Andorre a za sebou máme nejtěžší sekci Pyrenejí. Šli jsme dlouhou pustinou, o které náš průvodce píše, že do ní ještě do nedávna lidská noha téměř nevkročila. Několik dní jsme šli takřka bez cest, pouze se zadáním několika průchozích bodů a směru. Nyní čerpáme energii a doplňujeme zásoby.

Pár postřehů:

1) Kamil mi už potřetí hlásí, že mu upadl nehet na noze. Já: "Ty ještě nějaké máš?"
Já mám zase zhnisaná ramena od krosny a do krve prodřené boky.
2) Kamilovi vypadly dvě plomby a já jsem nachlazená. Oba to komentujeme slovy, že se začínáme rozpadat jako ty naše batohy.
3) Dochází nám jídlo. Celou etapu docházíme na jednu pixlu sardinek a půlku Nutelly.
4) Jsem velmi unavená a vyčerpaná. Na jedné chatě jsme potkali skupinu Američanů, co jdou také přechod Pyrenejí HRP. Jeden je profesionální hasič a druhý pilot u Air Force. Mám depresi, protože konečně vidím, jací lidé chodí HRP: chlapi jak hory, samý biceps. Jeden z nich mi ale říká, že jsem jim "natrhla zadek", právě proto, že jsem takové tintítko. "Podívej se na nás a na sebe. Kdybych Tě neviděl, jak to jdeš, nevěřil bych, že na to máš." To mě velmi povzbudilo! :-)

Takže konec fňukání a jdeme dál!

Foto: Východ slunce u jezera Certascan.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace