Domů » Blog » Krkonošský sněžnicový vandr

Krkonošský sněžnicový vandr pátek 27. únor, 2015

Ranní pohled na Sněžku byl velmi nadějný...

Ač chladný únor není zrovna ideální dobou na dlouhé výlety, ani mráz a sníh mě neodradil od sedmdesát kilometrů dlouhého třídenního vandru po Krkonoších. Inspirací pro vytvoření trasy mi tentokrát byl známý červnový noční pochod „Za východem slunce na Sněžku“ a zároveň stejnojmenná keš GC1DT4Y. A aby byla výprava zážitkově pestřejší, rozhodla jsem se cestu projít na sněžnicích a v noci přespat v bivakovně u Černého potoka. 

1. den

Mé putování začíná v Dolní Kalné, odkud po příjezdu autobusem v půl desáté ráno vyrážím severovýchodním směrem vstříc Kunčicím nad Labem, Dolnímu Lánovu a Černému Dolu. Svěží a plná očekávání procházím bílým Podkrkonoším a těším se, až dorazím k úpatí mého oblíbeného pohoří. Vždyť právě tady má začátek moje velká láska k horám, kterou vznítily travnaté květinové pláně a lesnaté hřbety malebných českých velehor. Tehdy mi Sněžka připadala obrovská a být na jejím vrcholu znamenalo být blízko k nebi. Od té doby jsem přešla Vysoké Tatry i celé Alpy, viděla několika tisícové bílé štíty, které jsem zdolala pěšky, po lanech i řetězech, ale jezdit do Krkonoš pro mě nikdy neztratilo smysl. Vracet se sem se stalo srdeční záležitostí.

Poslední nákladní lanovka v ČRZačátek trasy je dle mého očekávání terénně nenáročný. Pozvolna stoupající asfaltky jsou málo frekventované a částečně odhrnuté, tam, kde jsou zasněžené, je možné jít bez sněžnic. Procházím podél nejzajímavější atrakce podkrkonošské části trasy – nákladní lanovky vedoucí z Kunčic do Černého dolu. Zařízení, které je poslední svého druhu v České republice slouží k přepravě kusového vápence a se svojí délkou 8,3 km je nejdelším nákladním vlekem ve střední Evropě. Mám štěstí, je všední den a lanovka je zrovna v provozu. Se zájmem pozoruji, jak vzduchem putuje jeden vagónek za druhým a mám sto chutí nasednout do jednoho z nich a nechat se vyvézt až na začátek vleku. To by byla paráda! Na tento druh transportu si ale můžu nechat leda zajít chuť. Do Černého dolu budu muset dojít pěkně po svých.

Začíná sněhová vánice. Nejvyšší čas se někam schovat a v klidu rozmary počasí přečkat u svačiny. Jako na zavolanou mi do cesty vstoupil krytý turistický přístřešek. Mám štěstí! S nadšením vítám přítomnost boudy a zalézám dovnitř. Promrzlá z ostrého ledového větru pookřávám u termosky s horkým čajem a čokoládové buchty. Život je hned o něco snesitelnější.

Čtyřhranka se zimní plnou polníPozvolným tempem docházím do Černého dolu, odkud pokračuji táhlým výstupem vzhůru. Nyní mě až do konce mého výletu čeká už jen putování sněhem. Sněžnice však nejsou nutné, cesty jsou udržované rolbami. S napětím počítám kilometry k cíli dnešního dne, kterým je bivakovna na rozcestí u Černého potoka. Zde se chystám přespat a ráno pokračovat na Sněžku. Na Tetřevích boudách si nechávám dělat čerstvý čaj do termosky. Snad mě alespoň trochu v mrazivé noci zahřeje.

Pomalu se smráká. Jaké je mé nadšení, když z bílého svahu vykoukne špička dřevěné chatičky! Až do poslední chvíle jsem netušila, zda tu opravdu je, její polohu jsem pouze tušila a satelitní mapy mi o mnoho více neprozradily. Dle mého očekávání jsou dvířka částečně zapadaná sněhem, a tak se ke vstupu musím prohrabat. Nic jsem nenechala náhodě a vybavila se malou lopatou na sníh. Fyzická námaha mě alespoň trochu zahřeje. Zběsile hrabu lopatou, sněhu ubývá, ale stále je ho dost. Soudě podle značně udiveného výrazu ve tváři projíždějících lyžařů asi v Krkonoších moc lidí s podobným zájmem není. To mě však nijak neodrazuje a hrabu dál. Po chvíli se mi podařilo dveře otevřít na malou škvíru a vklouznout dovnitř. Můj vandr-hotel je dobyt, sláva! :-)

Můj vandr-hotel pro dnešní nocMůj vandr-hotel pro dnešní noc - Bivakovna u Černého potoka byla mým útočištěm v mrazivé noci. Ke vstupu jsem se musela prohrabat lopatou na sníh. Teplota v noci klesla na -12°C.

Noc

Z mých dosavadních vandrů mám zatím jen jednu zkušenost se spaním v mrazu, a to z přechodu Jizerských hor loni v zimě, kdy jsem bivakovala v útulně na rozhledně na Smrku. Teplota v noci byla zhruba -7°C. Můj spacák má limit -22°C, což mi tehdy poskytovalo dostatečnou teplotní rezervu pro to, abych mohla spát pouze ve spodním prádle, tričku a vlněných ponožkách, a přesto mi nebyla zima. Dnes jsou však podmínky o mnoho drsnější. V noci klesá teplota na dvanáct stupňů pod nulu, což je můj dosavadní teplotní rekord ve spaní v mrazu. Nejsem zrovna nadšený otužilec, a tak si přioblékám tepláky, prošívanou flísku, dvoje tlusté ponožky a čepici. Takto nabalená už jsem schopná se zahřát, avšak na nohy je mi i přesto zima. Ani dvoje teplé ponožky mi už v takovém chadu nestačí.

Z mé další zkušenosti se zimním bivakováním jsem si odnesla dva poznatky: Tím prvním je, že nejhorší věc na spaní v mrazu překvapivě není doba strávená ve spacáku, ale moment, než se do něj člověk dostane. Není nic krutějšího, než se v mínus dvanácti převlékat z propoceného a sněhem promočeného oblečení do suchého, bosýma nohama ťapat po namrzlé podlaze a soukat se do ponožek, a pak se zachumlat do ledového spacáku a dalších deset minut se ho snažit vyhřát. Horší je už snad jen jít uprostřed noci na záchod...

Tím druhým je pak zjištění, že zóna komfortního spaní končí na hranici -10°C. Při dalších pěti stupních dolů je už spánek přerušovaný, provázený těžkým usínáním a častým buzením. Jaké je spaní pod hranicí patnácti stupňů mrazu už zažít nechci. Tento extrém ráda ponechám drsným horalům a zkušeným otužilcům. Myslím, že tady je moje rozumná hranice.

2. den

Stromy byly jako sádrové sochyVše, co nebylo schováno v teple spacáku, do rána dokonale zmrzlo. Promočené pohory, ponožky, kalhoty, namazaná houska, kus sýra, a dokonce i termoska s horkým čajem z Tetřeví boudy, kterou na povrchu ozdobily bílé ledové květy. Přečkat noc nebylo zrovna snadné, přesto se mi podařilo párkrát usnout. V bivakovně jsem strávila čtrnáct a půl hodiny, od soumraku v pět hodin večer do rozednění v půl osmé ráno. Byla to dlouhá noc.

Balím krosnu a vyrážím vstříc bílým hřebenům Krkonoš. Naposledy se ohlížím za dřevěnou útulnou, ve které jsem dnes složila hlavu, a v duchu jí děkuji za střechu nad hlavou, kterou mi poskytla. Je sychravé mlhavé ráno. Přesně v takové dny bývají všichni turisté zalezlí v teple penzionů. Les je však krásný, hluboký a temný, a jeho ticho rozráží jen hučení ledového větru. Čerstvě zasněžená cesta je hladká jako plátno, a jediný, kdo po něm kreslí, jsem já. Smrky lemující pěšinu se sklánějí pod tíhou sněhové nadílky, která na nich vytváří mohutné bílé čepice. Nádhera. Přesně takovouhle zimu mám ráda.

Ráno pozvolna stárne a se stoupajícím sluncem se rozhání mraky. Mlha řídne a paprsky prostupují skrz oblaka. Začíná se třpytit sníh. Úchvatná podívaná.

Stříbrné ráno pod vrcholem Liščí horyStříbrné ráno pod vrcholem Liščí hory - Ranní mlha a třpytící se sníh vytvářely úžasnou podívanou.

Prvním významným bodem na dnešní cestě je rozhledna na Hnědém vrchu. Den již pokročil, sjezdovka je plná lyžařů. Stoupám točitými schody vzhůru na rozhlednu shrnujíce přitom rukou navátou jinovatku na zábradlí kovové konstrukce. Z vrcholu je krásný pohled. Celé Krkonoše jsou zalité sluncem, Sněžka se však halí do mraků, a dává tak tušit, že slunečné počasí nevydrží dlouho. Kochám se, fotím a jdu dál, směrem k Lyžařské boudě. Je čas sníst něco teplého.

Na hřebeni Liščí hory vládnou drsné podmínky. Přes kopec se valí mlha hustá tak, že není vidět dál než deset metrů před sebe, přidává se ostrý ledový vítr a drobné sněžení. Slunce už dnes asi neuvidím. Pomalým tempem se dostávám do Obřího sedla a začínám stoupat na Sněžku. Silný vítr a počínající vánice zavály pěšinu sněhem, a tak konečně dochází na sněžnice, které byly až doposud nevyužité. Cesta navátými jazyky je najednou o mnoho snažší.

Polárník na Sněžce :-)Na vrcholu českého Everestu se bohužel žádné překvapení nekoná. Mraky se nerozehnaly a mlha nezvedla, není vidět vůbec nic, natož nějaká vyhlídka. A tak jsem poprvé v životě na Sněžce neudělala ani jednu fotku kromě jediného autoportrétu mojí jinovatkou ozdobené tváře. Zmrzlá na kost jsem posbírala indicie pro keš a zase rychle pelášila dolů do Slezského domu, kde na mě čekaly palačinky s horkým čajem ve vytopené jídelně. Nic nemůže v takovém počasí chutnat lépe.

Když jsem byla v Krkonoších naposled, využila jsem levného ubytování v turistické třídě na zemi jídelny Slezského domu. Bylo velkou chybou, že jsem se tentokrát rozhodla podpořit české hoteliéry a pro nocleh zvolila nedalekou Luční boudu. Ubytování ve společné místnosti na podlaze s vlastním spacákem mě zde vyšlo na 400 Kč! V Alpách jsem za noc v hromadné místnosti platila zhruba 250 Kč a ještě jsem k tomu dostala postel s měkkou matrací. Opět se potvrzuje můj dávný výrok, že Krkonoše jsou nejdražší hory na světě. Nedá se však nic dělat, je už tma, široko daleko nikde žádná jiná chata a spacák mám po noci namrzlý. Dnešní noc musím strávit v teple.

3. den

Ač mě předražené ubytování na koberci v Luční boudě dost znechutilo, spánek pod rozpáleným radiátorem byl přeci jen posilující. Zahřálo mě i vysušené oblečení sundané z topení a bohatá snídaně. Načerpala jsem zde novou sílu, a tak Luční boudě odpouštím. (I tak se jí ale pro příště zdaleka vyhnu.)

Pohled z okna na Sněžku ve zlaté záři vycházejícího slunce byl velmi nadějný, a proto jsem se rozhodla dát jí druhou šanci. Pospíchám jí vstříc čerstvým neušlapaným sněhem, avšak než jsem došla do půli cesty, převalil se přes její vrchol velký bílý mrak, a tím bylo rozhodnuto. Nahoru už nemá smysl jít. Tentokrát na Sněžku prostě nemám štěstí.

Ani druhý pokus o slunečné počasí na Sněžce bohužel nebyl úspěšnýAni druhý pokus o slunečné počasí na Sněžce bohužel nebyl úspěšný - Zpočátku pohled na Sněžku sliboval velmi pěkné výhledy. Avšak během dvou minut se přes ni převalil mrak a zcela ji pohltil. Bylo jasné, že nahoru už podruhé nemá smysl jít.

Mým dnešním cílem je Špindlerův mlýn, kde moje putování končí. Nejkratší cestou k němu je osm kilometrů dlouhá cesta od Luční boudy přes Bílé Labe. Jenže ouha! Sotva jsem nasadila sněžnice a skočila do hlubokého sněhu neprošlapané stezky, zlověstně mi překřížila cestu varovná cedule: „Pozor, nebezpečí! Úsek častých lavin.“ Hmm, co teď? Riskovat se mi nechce, jedinou variantou je přemapovat trasu přes chatu Výrovku. Nu což, trochu si zajdu, času dost.

Sníh byl jako plátno a jediný, kdo po něm kreslil, jsem byla já.Pohodlnou urolbovanou cestou docházím až k Výrovce a chystám se napojit na zelenou trasu směrem na Špindlerův mlýn. K mému překvapení mi ale průchod zatarasila tatáž výstražná cedule s varováním na padající laviny. To už je na mě moc. Jak se mám dostat dolů? Opravdu je to lavinové nebezpečí tak velké nebo je to jen preventivní opatření horské služby? Vcházím do chaty a ptám se obsluhy na jejich doporučení. Kdyby mi někdo znalý místních poměrů řekl, že cesta je bezpečná a nemusím se ničeho bát, možná bych tam přeci jen šla. Verdikt personálu zní však jasně: „Raději tam nechoďte.“ K této cenné radě jsem dostala i návod, jak se do Špindlerova mlýna bezpečně dostat oklikou. Nejsem z něj sice nijak zvlášť nadšená, cesta se mi tím výrazně prodlužuje, ale poslechnu. Z krátkých původně plánovaných osmi kilometrů se rázem stalo dvacet.

Svižným krokem mířím k Hrnčířským boudám, když vtom kolem mě prosviští skútr horské služby s vlčáky a nad hlavou zakrouží vrtulník. Možná se zranil nějaký lyžař, napadlo mě, a dál nad tím nepřemýšlím. Hlavně, že nejedou pro mě...

Konečně Hrnčířské boudy. Zde definitivně končí ušlapané a rolbami upravené cesty, sníh je hluboký a neprochozený, a tak opět sundavám z batohu sněžnice. Po včerejším výstupu na Sněžku se na ně docela těším, neboť jsem zjistila, že sněžnice mě baví mnohem víc než lyže. Chůze na nich není nijak zvlášť náročná a je možné se s nimi dostat kamkoliv. Příjemným bonusem pak je, že se člověk vyhne davům, protože kdo by chtěl razit stopu neprošlapanými závějemi? A co se mi na nich líbí nejvíc, je to, jak na mě všichni hledí jako na blázna. Přeci jen, lyžařů je mnoho, ale lidí, kteří sněžnice alespoň naživo viděli, je málo. A tohle vybočování z davu mě baví. :-)

Čtyřhranka na sněžnicích :-)Čtyřhranka na sněžnicích :-) - Cesta neprošlapanými hlubokými závějemi nebyl žádný problém.

Ač je cesta dlouhá a náročná, při pohledu na okolní panoramata rychle utíká. Razím si svoji vlastní stopu středem zaváté pěšiny, kterou částečně rozeznávám pomocí dřevěných kůlů podél její strany a občas i zelené turistické značky, která mě vždy utvrdí v tom, že jdu správně. Všude je ticho, slyšet je jen vítr a šustění prašanu pod mýma nohama.

Logbook: Na sněžnicích v závějích přešla, v mrazu v noci přespala a ve zdraví vše přežila Čtyřhranka (nesmrtelná :-))Z poklidného rozjímání mě najednou vytrhla zpráva z domova: „Jsi v pořádku? V Krkonoších spadla lavina, jeden lyžař zemřel...“ Nevěřícně si čtu zprávu podruhé, potřetí, a nemůžu tomu uvěřit. Z dostupných zpráv se dozvídám, že to, co se zdálo být nemožné, je skutečné. Jednoho mrtvého a dva zraněné si vyžádal pád laviny pod nedalekou Studniční horou. Bleskem se mi promítly hlavou všechny události dnešního dne: varovné cedule, které mi dvakrát zatarasily cestu, obsluha, která mi radila jak lavinový úsek obejít, skútr horské služby a vrtulník, které kolem mě prosvištěly. Jak jsem vůbec mohla přemýšlet o tom, zda mám varování poslechnout? Už nikdy nebudu pochybovat o nařízeních horské služby!

Až dolů do Špindlerova mlýna mě tato myšlenka provázela. Pustila mě až ve chvíli, kdy jsem přišla na místo uložení finálky keše „Za východem slunce“. Konečně jsem u zasloužené a dlouho očekávané krabice! Ještě však zdaleka nemám vyhráno, místo ukrytí je schované mezi závějemi sněhu a k jejímu ulovení je nutné se nejdříve ve sněhových dunách projít na sněžnicích, a poté si do nich ještě lehnout. Zalehla jsem břichem do sněhu, vyklonila se, a hurá, mám ji! :-)

Moje krkonošská mise je úspěšně splněna a já si na své zážitkové konto můžu připsat další pěkný příběh. A nyní je čas jet domů.

Krkonošský sněžnicový vandrKrkonošský sněžnicový vandr - Inspirací pro vytvoření trasy mi byl známý červnový noční pochod "Za východem slunce na Sněžku," který se každý rok chodí z Dolní Kalné na vrchol Sněžky. Zpáteční cestu do Špindlerova mlýna mi však zkomplikovaly uzavřené cesty kvůli lavinovému nebezpečí, a tak se mi túra značně protáhla.


Pokud chcete dostávat upozornění na nové články na mém blogu, přejděte prosím na odkaz zde: Odebírat novinky

Galerie k článku Krkonošský sněžnicový vandr

Boží muka v Dolní Kalné
Boží muka v Dolní Kalné
Památný dub u Kunčic nad Labem
Památný dub u Kunčic nad Labem
Poslední nákladní lanovka v ČR
Poslední nákladní lanovka v ČR
Záchrana uprostřed chumelenice
Záchrana uprostřed chumelenice
Říčka Čistá
Říčka Čistá
Les jako by vypadl z pohádky Mrazík
Les jako by vypadl z pohádky Mrazík
Sněhem obalený strom
Sněhem obalený strom
Můj vandr-hotel pro dnešní noc
Můj vandr-hotel pro dnešní noc
Bivakovna u Černého potoka
Bivakovna u Černého potoka
Záhořovo lože v bivakovně u Černého...
Záhořovo lože v bivakovně u Černého...
Námraza na termosce a kostka ledu Mattonky
Námraza na termosce a kostka ledu Mattonky
Po hřebeni na sáňkách
Po hřebeni na sáňkách
Mlhavé rozednění
Mlhavé rozednění
Když odejde mrak
Když odejde mrak
Sněhem pohlcený les
Sněhem pohlcený les
Stromy byly jako sádrové sochy
Stromy byly jako sádrové sochy
Stříbrné ráno pod vrcholem Liščí hory
Stříbrné ráno pod vrcholem Liščí hory
Ráno na běžkařských tratích
Ráno na běžkařských tratích
Černá hora v inverzi
Černá hora v inverzi
Moje kroky byly toho dne na cestě prvními
Moje kroky byly toho dne na cestě prvními
Černá hora z Hnědého vrchu
Černá hora z Hnědého vrchu
Zimní panorama z rozhledny na Hnědém vrchu
Zimní panorama z rozhledny na Hnědém vrchu
Jíním zdobená konstrukce rozhledny
Jíním zdobená konstrukce rozhledny
Rozhledna Hnědý vrch
Rozhledna Hnědý vrch
Čtyřhranka se zimní plnou polní
Čtyřhranka se zimní plnou polní
Značky se pod navátým sněhem skoro...
Značky se pod navátým sněhem skoro...
A pak přišel mrak
A pak přišel mrak
Památník obětem hor obalený námrazou
Památník obětem hor obalený námrazou
Vidět nebylo dál než na 20 metrů
Vidět nebylo dál než na 20 metrů
Polárník na Sněžce :-)
Polárník na Sněžce :-)
Slunečné ráno na hřebeni
Slunečné ráno na hřebeni
Ranní pohled na Sněžku byl velmi...
Ranní pohled na Sněžku byl velmi...
... Pak se ale z Polska přivalil mrak ...
... Pak se ale z Polska přivalil mrak ...
... A to byl konec krásného počasí na...
... A to byl konec krásného počasí na...
Sněhové duny na Úpském rašeliništi
Sněhové duny na Úpském rašeliništi
Poslední pohled na slunce
Poslední pohled na slunce
Sníh byl jako plátno a jediný, kdo po...
Sníh byl jako plátno a jediný, kdo po...
V závějích nebyla ani stopa
V závějích nebyla ani stopa
Sněhulák?
Sněhulák?
Uvnitř se ukrývá strom.
Uvnitř se ukrývá strom.
Bivakovna u Klínových bud
Bivakovna u Klínových bud
Sníh byl navátý i uvnitř
Sníh byl navátý i uvnitř
Když jsou naše cesty zavátý...
Když jsou naše cesty zavátý...
Čtyřhranka na sněžnicích :-)
Čtyřhranka na sněžnicích :-)
Moje stopa v závěji
Moje stopa v závěji
Cestu jsem rozeznávala pomocí dřevěných...
Cestu jsem rozeznávala pomocí dřevěných...
Logbook: Na sněžnicích v závějích...
Logbook: Na sněžnicích v závějích...

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
7451021
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Mark
a jeje, moje tridsatrocne sneznice. To este existuje?
Potesila si ma svojimi blogmi, vratil som sa spomienkami k svojim vandrom pred 25 rokmi - aj ked vtedy len Ceskoslovensko. Asi ich opat vytiahnem. Prajem este mnoho dobrodruznych kilometrov.
Markéta Dobešová
Ahoj Marku,
omlouvám se za zpožděnou odpověď!
Nebudeš tomu věřit, ale já je takové koupila nové, takže se tahle retro verze ještě stále vyrábí. :-D Do Himalájí to zrovna není, ale na nějaké to vandrování po českých kopečcích je to akorát. ;-)
Díky za komentář a určitě jim dej ještě šanci. ;-)
Ladislav Crha aneb PantherCS
Zdravím z tepla domova.
Musím přiznat, že se na tyto stránky vracím hodně často a rád. Příjemné čtení, zajímavé zážitky a nádherné fotky.. Velmi inspirativní! K tomu si pustím "tématicky" https://www.youtube.com/watch?v=PlHZdJshAb8
a méně k tématu zato chytlavější :-) https://www.youtube.com/watch?v=W1cE5b6X22U
hned jsem úplně jinde než ve velkoměstě.

Napadlo mě to hned po prvním přečtení tohoto vandru, ale nepatřím mezi lidi, kteří pohotově reagují a hned svoji myšlenku vypustí.:-( Nezavrhoval bych zimní bivakování venku. Když mně bylo zima, tak vždy od nohou. A v tom je ta potíž. Když člověk vleze do spacáku se studenýma nohama, kvalitní spacák je dobře "izoluje"- studený. Ohřívač spacáku je přece člověk. Mé nohy moc netopí a tak jsem na doporučení začal používat benzínový ohřívač. Dá se vyhledat na webu. Jsou i jiné způsoby, ale základ je, aby spacák izoloval právě to teplo. Možná jste to už sama někde vyhledala, tak nechci dále dělat chytráka. Sám se mám od Vás co učit :-)
Máte můj obdiv, jak skromně a pečlivě odpovídáte na každý komentář, a hlavně za to jak umíte (alespoň to tak z těchto stránek vypadá) vést svoji cestu životem
:-) smekám klobouk. Přeji šťastnou cestu... S pozdravem Panther (Láďa):-)
Markéta Dobešová
Omlouvám se za zpoždění, děkuji za milý komentář. :-)
Písničky jsem neznala, ráda jsem si je poslechla.
O ohřívači jsem zatím nic neslyšela, trochu se o tom poinformuji. Pravda je, že já se při své mizivé váze také moc nezahřeju, tak by se mi možná hodily nějaké alternativní nápady na zahřátí.
Díky za tip! :-)
Zdravím a přeji hezké babí léto.
Grzegorz Firlit
Cześć Małgosia,
po Twoim opisie nabrałem chęci, żeby wrócić w Karkonosze
Pozdrawiam
Grzegorz
Markéta Dobešová
Cześć Grzegorzi,
przepraszam za póżną odpowiedź, byłam na podróżi slużbowej za granicą i potem zapomniałam odpowiedzieć! :-)
Dziękuję bardzo za Tvój miły komentarz i za link na Twój blog, masz bardzo ładne zdjęcia! Jesteś dobrym fotografem. ;-)
W Karkonoszach jest przepięknie. Też chciałabym tam wrócić...!
Jeszcze raz przepraszam za opóźnienie.
Pozdrawiam i miłego dnia! :-)

Markéta albo także Małgorzata po polsku. ;-)
Saša Kacafírková
Ahoj Markétko,četla jsem to s nadšením,fotky nádherné.Jsi prostě neuvěřitelná,máš u mne 150 představení:-):-)
Markéta Dobešová
Ahoj Sašenko,
díky za hezký komentář! Ale to s těmi představeními nééé, prosím, to bych až do konce sezóny neměla co hrát! To je radši zahraju já Tobě :-D
Přeji krásný den, papa v Divadle ;-)
Majkl
Palec nahoru. Pekna tura a zda se, ze pocasi bylo na jednicku
Markéta Dobešová
Díky! ;-)
Počasí bylo fajn, ale spíš na dvojku. Ta mlha na Sněžce mě nepotěšila. Ale aspoň chvílemi to sluníčko bylo, takže bylo co fotit. :-)
Jinak túra to byla opravdu parádní.
Honza
Chtěl bych se zeptat, jaký spacák vlastníš? Děkuji za odpověď
Markéta Dobešová
Ahoj Honzo,
spacáků mám několik, na tento výlet jsem použila spacák Husky Emotion:

http://www.huskycz.cz/spacak-extreme-emotion-22-c-d2543.html

Má vysoce komfortní limit na -8°C a nejnižší limit na -22°C. Je to duté vlákno a váží něco přes 2 kg. Můžu ho doporučit, je kvalitní a nebyl drahý (mě stál 2500, tak počkej na nějakou slevu ;-)).

Mám také k dispozici v dlouhodobé zápůjčce vojenský spacák Armády ČR a to je úplně jiná liga. Jeho přesné vlastnosti neznám, ale je určený do méně než -30°C, myslím, že péřový. Je ale obrovský, skoro dvojnásobně rozměrný než ten můj a váží přes 3 kila, a proto jsem ho na tento výlet nebrala. (Opravdu se hodně pronese...)

Pak mám ještě asi další tři spacáky, ale za zmínku stojí už jen jediný - Husky do asi -8°C, který váží něco přes kilo. S tím jsem přešla Alpy a po všech stránkách byl dostačující. V praxi se osvědčil, moc nevážil, vlhkost moc nenatahoval a když už zmokl, rychle schnul. S touto firmou mám dobré zkušenosti co se týče outdoorového vybavení.

No a ty ostatní jsou kvalitou na úrovni letního dětského tábora, už je ani nepoužívám.
:-)
Grisalma
Nádhera! Krásné fotky. Krásná túra. Taky milujeme sněžnice a náhodou se příští týden chystáme do Krkonoš na podobnou trasu. Snad sníh ještě vydrží. Jen spát teda budem asi trochu rozmařileji, holt stáří :-)
Markéta Dobešová
To je super, ráda poznávám dalšího člověka, který chodí na sněžnicích ;-). Tahle turistika je skvělá, v Krkonoších mě to fakt chytlo a doufám, že ještě někam letošní zimu vyrazím. Myslím, že letos je v Krkonoších dost sněhu na to, aby ještě dlouho vydržel. Navíc má tento týden opět sněžit, tak máte i naději na hezký prašan.
V každém případě si to užijte, přeji hezké počasí, slunce v tváři a vítr v zádech ;-)
Petr (PeSis)
Do Krakonošova sme taky jezdili na sjezdovky, běžky i v letních měsících tůry podnikali, ale takovouhle bych si asi nelajznul, natož sólo.
Bezva počteníčko a nádherné fotky.
Už se těším na další články.
Markéta Dobešová
Ahoj Petře,
Chození na sněžnicích vypadá namáhavě a náročně, ale zdaleka to tak náročné není. ;-) Také jsem dřív hodně běžkovala, ale tohle mě poslední dobou chytlo víc. Výlet to byl moc pěkný a nebyl nijak extrémně náročný, jen ten bivak byl trochu drsnější. Myslím, že by sis to klidně lajznout mohl, z běžek a sjezdovek máš určitě dobrou fyzičku ;-)
Děkuji za kladnou odezvu a přeji mnoho hezkých výletů! :-)
Kamil
Super! Jsem rád, že jsem to stihl ještě před odletem, takže tento článek a Alpy si tisknu a beru jako morální podporu na cestu okolo Annapurny :)
Markéta Dobešová
Ahoj Kamile!
To je hezké, díky za komentář! :-) Bude mi ctí Tě provázet do dalekých Himalájí.
Ještě jednou Ti moc děkuji za pomoc s finální krabicí, bez pomoci bych odlov finálky musela odložit na jaro, tak jsem ráda, že nemusím čekat čtvrt roku na bod :-D
Moc si to tam užij, věřím, že to bude skvělý zážitek. A já si Tě pak ráda přijedu poslechnout do Ústí na cestovatelskou přednášku ;-)
Těším se na vyprávění!
Šťastnou cestu přeje 4H ;-D
Piotr
Článek je velmi dobrý! Nádherné fotky! Gratuluji a přeji hezký večer :)
Markéta Dobešová
Díky za hezký komentář a kladnou odezvu!
Také přeji krásný večer :-)
Marian Gavlák
Jste skvělá!
Markéta Dobešová
Hezké slyšet, díky! :-)
Michal Kupsa alias Kapsa
Moc pěkný, fotky i článek, jen tak dál, držím palec! :-)
Markéta Dobešová
Díky, Kapso! ;-)
Bylo tam krásně, taková krajina se fotí úplně sama. :-)
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace