Plzeň slaví!

pondělí 7. květen, 2018

Plzeň na mě vždycky dělala dojem tím, jak velikášsky se zde každoročně oslavuje výročí osvobození. Nikde jinde v republice se tyto významné dny neslaví s takovou pompou, jako tady. Armádní přehlídky, veteráni, květiny, americké vlajky všude v ulicích.

Letos se město ale opravdu vytáhlo: historická rekonstrukce bombardování nádraží působí mimořádně věrohodně. Velkolepé! :

Malba č. 3: Kypreje na Lužnici

sobota 7. duben, 2018

Kypreje na Lužnici
... z mých letních cest ...

(Vodové barvy)

Malba č. 2: Pod širákem

pondělí 2. duben, 2018

Rekonvalescenční tvorba II.:

Obraz "Pod širákem".
Malováno vodovkami.

Malba č. 1: Certascan

středa 28. březen, 2018

Doktor mi zakázal chodit, tak jsem si koupila vodovky, abych si mohla alespoň namalovat všechna místa, kde bych teď nejradši trajdala, místo abych seděla doma.

Obrázek je inspirovaný krajinou kolem údolí Certascan v Pyrenejích.

Kruchý život přespolňáka

úterý 20. březen, 2018

Šla jsem na ortopedii kvůli jakémusi výronu v koleni či čemu.

Doktorka: "Máte podezření na možnou příčinu?"
Oj, to byla otázka, že jsem nevěděla, čím začít. Ale usoudila jsem, že kdybych jí řekla, co všechno vyvádím, snad by mě ani nechtěla ošetřit. A tak jsem se rozhodla omezit výpověď jen na zlomek svých sebedestrukčních aktivit za poslední dva měsíce.
Já: "No, řekla bych, že je to ze zvýšené námahy. Hodně chodím."
"Kdy vás koleno začalo bolet?"
"Asi tak před měsícem a půl. A od té doby se to plíživě zhoršuje."
"Co jste dělala?"
"Šla jsem na procházku, asi padesát kilometrů…"
"Padesát kilometrů?"
"Jo, ale to pro mě není tak moc, já tolik chodím běžně. Spíš si myslím, že je to kvůli chození po asfaltu."
Doktorka vyvalila oči. "Aha… Takže můžete vyloučit úraz?"
"No… to úplně nemůžu. Párkrát jsem se vybourala na kole, jak je teď všude sníh a náledí."
"Jezdíte v zimě na kole?"
"Dojížděla jsem v lednu a únoru do práce. Bylo to za den třicet kilometrů. A občas jsem sebou prostě někde řízla. Jednou jsem třeba srazila na kole divočáka a přeletěla přes řidítka…"
"Cože?"
"No vážně… Ale tehdy mě koleno ještě nebolelo. Pak jsem se vybourala ještě jednou, a naposledy včera. Možná ještě párkrát, já už si to moc nepamatuju. Včera to bylo docela drsný, to jsem se vyflákala tak, že jsem z toho ztratila helmu a světlo. Jela jsem do zatáčky a jak byl všude sníh, tak jsem neviděla obrubník a dostala smyk…"
"Vy jste asi tak trochu paragán, co?"
"Asi. Ale já si vážně myslím, že to mám z toho chození po asfaltu. Nedělá mi to dobře na kolena."
"Vy se vážně divíte, že vás bolí kolena?"
"Právě že se docela divím, mně přijde, že teď nic moc nedělám. Kdybyste věděla, co dělám normálně…"

Chudák doktorka nevěděla, jestli mi má napsat prášky na koleno nebo na hlavu...
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace